Honda CBR1000RR C-ABS 2010

Motorkářská sezóna je v plném proudu, byť částečně ovlivněna nevyzpytatelným počasím, a nás čekal srovnávací test dvou sportovních motocyklů ze země vycházejícího slunce. Společně se zkušeným závodníkem Liborem Milotou jsme otestovali Hondu CBR 1000RR FireBlade doplněnou systémem C-ABS a limitovaný model Suzuki GSX-R 1000. Test motocyklu Suzuki GSX-R 1000, který popsal Libor Milota naleznete na webových stránkách motorkáři.cz, pro které byl test uskutečněn a sepsán. Děkuji za pochopení...

Den „Dé“ nastal a na mě čekala v pražských Strašnicích Honda FireBlade v černobílém ohozu. Osobně tíhnu k výrazným sportovním motocyklům, co do barevného provedení, ale tato kombinace černé s bílou mě padla do oka od prvního okamžiku. Motocykl působí elegantním dojmem a na první pohled nemusí být zřejmé, že se jedná o jeden z nejsilnějších motocyklů na trhu. Pohledem zjistíte, že se jedná o nejuhlazenější superbike mezi všemi nabízenými sportovními motocykly. Velmi příjemně vypadá přední maska, která je zvýrazněna černým klínem korespondující s lehounce kouřovým ochranným štítkem. Skutečně vydařená jsou zpětná zrcátka s integrovanými blikači. Jejich design je nápaditý a z pohledu uživatele zaujímají správnou pozici, při které není třeba uhýbat lokty, abychom viděli za svá záda. Jednoduchá přístrojová deska se stříbrným rámečkem splňuje celou řadu požadavků na vzhled, komfort a funkčnost. Jelikož se jedná o jeden celek, hlavním tahounem, jak už je zvykem u sportovních motocyklů, je bezpochyby velký analogový otáčkoměr doplněný digitálním displejem. Ten ukazuje základní informace potřebné k bezstarostné jízdě na motocyklu. Ovládací panely na obou řidítkách jsou ve většině případů rok od roku stejné a opět nabízí výhradně základní ovládání. Štíhlá linie je hlavním rysem Hondy FireBlade, kterou umocňuje, pro spolujezdce ne moc oblíbená, vyzáblá zadní část. Pravda je, že pohledem shora dolů na širší palivovou nádrž, tuto teorii vyvrací. Každý by od letošního modelu očekával totální inovaci, jak v oblasti technické, tak v oblasti designu. Bohužel, proměnou prošel pouze kryt koncovky výfuku, který byl obdařen několika střiženými žábry a do očí bijící mohutný držák poznávací značky byl rovněž modifikován jen velmi zřídka. A protože si Honda dává načas s odpovědí na absolutní jednostopou senzaci, kterou vyvinula továrna BMW, žádná zásadní změna nás nečeká ani po motorické stránce. Je dobré si ovšem připomenout, s kým máme tu čest. Pár základních indicií proto házím do placu. Hnací agregát je již několik let kapalinou chlazený, čtyřdobý, řadový čtyřválec. Objem válců byl inženýry dimenzován na hodnotu 999,8 kubických centimetrů. Výkon udávaný výrobcem zůstává i nadále stejný, necelých 178 koní při 12000 ot./min. a největší síla motoru 113,8 Nm je měřena kolem 8500 otáček za minutu. Výrobce se pochlubil alespoň jednou změnou a té se dočkal samotný setrvačník, jehož průměr byl zvětšen a chod motoru by měl být čistější, ovšem rozdíl běžný uživatel stejně nepozná. Převodové ústrojí skýtá šest rychlostních stupňů, které jsou zařazeny pomocí mechanické, dnes již ve většině případů standardní, antihoppingové spojky. Rám a podvozek motocyklu je další komplexnější a velmi propracovaný celek. Velmi úzký rám svařovaný ze čtyř částí je postaven na podvozku H.M.A.S., tedy Honda Multi Action System. Tento systém pracuje s menším objemem oleje pro jemnější odezvu tlumičů, k čemuž pomáhá i speciální pístová konstrukce s menším průměrem pístů. Na předních teleskopických vidlicích i zadním centrálním tlumiči se dá samozřejmě nastavit předpětí pružiny a konfrontace zpětného a kompresního útlumu v dostatečné míře. Sedmnáctipalcová kola jsou obuta pneumatikami Dunlop Qualifier II o rozměrech 120/70 a 190/50. Motocykl statečně zastavuje brzdový systém C-ABS, jenž má být hlavním tahákem tohoto motocyklu, a který jsme také náležitě otestovali. Přední radiální brzdové třmeny jsou obdařeny čtyřmi pístky vyvíjející tlak na 320mm velké kotouče. Naopak zadní kotouč o průměru 220mm vzdoruje brzdiči s jedním pístkem. Letmé poohlédnutí za staronovou technikou motocyklu Honda FireBlade je za námi a my musíme doufat, že v roce 2008 továrna neusnula na vavřínech a že nás příští rok čeká opravdu něco výjimečného a zareaguje tak na početný odliv „hondích“ zákazníků k německé konkurenci.