Osmý závod 24H Bol d'Or - EWC
21. září 2010
Již potřetí se Tomáš Mikšovský postavil na start legendárního závodu vytrvalců ve francouzském Magny Cours. Náročnou čtyřiadvacítku absolvoval v italském týmu MCS Racing, kde společně se svými spolujezdci, Slovincem Janezem Prosenikem a německým pilotem Mattim Seidelem, vybojoval 17.místo v celkové klasifikaci a pěkné 7.místo ve své kategorii Superstock.
„Již na začátku sezony jsem byl v kontaktu s tímto týmem a jednal s nimi o účasti na některém ze závodů mistrovství světa vytrvalostních závodů. Byl jsem velmi potěšen, když mi manažer Andy Fanotto potvrdil mou účast právě na Bol d’Or. Je to trať, která se mi velmi líbí, ale hlavně jsem se těšil opět na tu nepopsatelnou atmosféru, kterou dokážou fanoušci během celého víkendu všem zúčastněným týmům přichystat. Přestože jsem na Suzuki ještě nikdy nezávodil, motocykl mi padl do rukou poměrně rychle. Trochu jsme laborovali s jeho nastavením, ale do druhé kvalifikace bylo vše ok a s průměrem všech tří kvalifikačních časů jsme se postavili na start jako šestatřicátí z 63 přihlášených týmů. Pravda, 36.místo nebylo oslnivé, ale já jsem byl optimistou, protože vím, jak to na těchto dlouhých závodech chodí a naším cílem bylo hlavně dovézt motocykl v neděli odpoledne zdárně do cíle. Páteční večer byl velmi smutný, ale zároveň i radostný. Bylo mi líto tria českých kluků Bóži, Šebika a Tomáše Holubce, kteří se nedostali do samotného závodu, kvůli nesplnění kvalifikačních limitů, o které se postaral francouzský jezdec Eddy Bounier. Těšil jsem se na to, jak se budeme ve tři ráno hecovat a povzbuzovat, tak snad příště!!! Velmi milým překvapením byla čtveřice českých fandů, kteří nás přijeli na Bol d’Or podpořit vším možným. Tito chlápci tu byli i minulý rok a můžu Vám říci, že to je ta největší pocta, když vidíte v davu lidí sedících na tribuně vlající českou fangli a gestikulující české fanoušky. To jde pak člověku mráz po zádech. Ale zpět k průběhu závodu. Po ne příliš klidné páteční noci jsme v ranním tréninku vyzkoušeli vůbec poprvé závodní motocykl, který jsme celou dobu šetřili. Celý víkend jsem se obával otázky, která přišla po sobotním warm upu: „Budeš startovat?“ Vůbec se mi totiž nechtělo podstupovat tu velkou zodpovědnost rozjet tento velký závod.
